plazmatická membrána
Cytoplazmatická membrána ( také plazmatická membrána, plazmalema) je tenký semipermeabilní obal ohraničující buňku. Skládá se z jedné lipidové dvouvrstvy a v ní ukotvených bílkovin. Buňky, které nemají na svém povrchu buněčnou stěnu, mívají na vnějším povrchu plazmatické membrány tzv. glykokalyx, vrstvu molekul rozličných rozvětvených glykoproteinů, která obsahuje receptory, jimiž buňka přijímá informace. plazmalema bývá propojena s vnitřními strukturami buňky skrze hustou síť cytoskeletu, který funguje jednak jako její ukotvení a zároveň jako transportní síť po které jsou na cytoplazmatickou membránu dopravovány membránové váčky. Fůzí s membránovými váčky se membrána rozrůstá. (viz exocytóza). Základní funkcí cytoplazmatické membrány je zajištění selektivního přesunu látek mezi buňkou a jejím okolím a kontakt a zprostředkovávání informací mezi buňkou a jejím okolím.